Krása hor

Tak máme za sebou další lyžák. Jak se nám líbil, naše zážitky a fotky nejdete jinde. Tady bych se rád zamyslel spíš nad tím, jak na nás hory působí. Už dlouho dopředu jsem se těšil, až si stoupnu na terasu našeho hotelu a očima přeběhnu okolní hradbu hor, zasněžené pláně a hluboká údolí. Je to doslova balzám na duši. I život tam plyne jinak, tak nějak bezstarostněji i přesto, že je drsný a těžký. Ale možná právě proto jsou místní lidé velmi milí a ochotní, mávne vám na pozdrav každý řidič skútru, na lanovkách běžně zdraví obsluhující personál, v hotelu se cítíte jako vážení hosté. Ve věku našich studentů jsem si tohle nikdy tolik neuvědomoval, ale čím jsem starší, tím víc na mě ta atmosféra a krása hor působí. A je jedno, jestli jsou to majestátní Alpy nebo naše krásné Krkonoše.

Nové technologie

 Určitě jste se někdy dostali do situace, že jste nad něčím zůstali stát s otevřenou pusou a přemýšleli jste, jestli vás nešálí oči. Podobný pocit jsem zažil po shlédnutí tohoto videa: https://youtu.be/9ZpAHxMj5lU

Je neuvěřitelné, jaké technologie a materiály je možné vyvinout, vyrobit a pak použít v praxi. Stejně neuvěřitelné je, jak nad nimi jeden den dokážeme žasnout a za nějakou dobu je přijmout jako zcela běžnou a všední součást našich životů...

Reportáž z výroby Huawei P8

Nedávno jsem narazil na zajímavý článek o tom, jak se vyrábí Huawei P8, vlajková loď mezi telefony této společnosti. Pro hardwarové nadšence je to určitě zajímavé čtení. Článek najdete tady:

http://mobilenet.cz/clanky/huawei-p8-vyrabi-tri-dny-reportaz-z-tovarny-28783

Nenechavé ručičky

K tomuto zamyšlení mě dovedla včerejší zkušenost, kdy za mnou přišli kolegové, že kdesi cosi nefunguje. To je běžná situace, občas někde někdo vypojí kabel, stane se i to, že se ztratí spojení se serverem, netiskne tiskárna, případně různé další banality. Podobně tomu bylo včera, kdesi počítač zahlásil rusky, že odchází spát a vzápětí usnul jak dřevo. Pomyslel jsem si, že to opět bude jednoduchá záležitost a nemýlil jsem se. Byl tu však jeden malý rozdíl. Tentokrát kdosi počítač přenastavil úmyslně a jako třešničku na dortu mu zahesloval BIOS (to je takové to blábolení hned po stisku napájecího tlačítka). Říkal jsem si, kdo asi a proč má tu potřebu mi přidělávat a znepříjemňovat práci, stejně jako kolegům, protože počítač pochopitelně bez hesla nenaběhl. Vůbec nechci na nikoho ukazovat prstem, ale pokud bych si mohl tipnout, vsadil bych na mladší studenty. A to hlavně proto, že ti starší, hlavně ajťáci, mi s různými věcmi hodně pomáhají, starají se o věci okolo sebe, snažím se jim tím předávat svoje zkušenosti z praxe a také oni mě obohacují svými znalostmi a postřehy. Nechci říct, že ti mladší si ničeho neváží, jen mají zřejmě potřebu se předvést a ještě nedospěli k tomu, že vybavení ve škole je tam hlavně pro ně. Moc by se mi líbilo, kdyby ten, co jmenovaný počítač zahesloval, přišel a řekl ostatním: "Koukejte, co umím a víte, jak to vyřešit?" A kdyby na to nikdo nepřišel, vrátil by vše po přestávce do původního stavu a já bych jim poradil, že se to dá vyřešit asi tak za minutu a byli bychom všichni moudřejší. Takhle mě to stálo jen čas na tento blog, tu minutu na vyřešení problému a povzdech, že máme někde mezi sebou hrdinu, co se někde v koutku směje a myslí si, jaký není IT odborník.

Zdravý názor

Možná jste to také četli, ale pokud ne, musím se podělit o svou radost, že stále existují lidé, kteří mají zdravý, střízlivý a realistický pohled na svět, používají selský rozum a pojmy jako svoboda a demokracie nemají ohnuté přes koleno. Jedním z nich je i pan Václav Klaus ml., jehož komentáře mě zahřály u srdce. Týkají se pochopitelně mj. i školství, vřele doporučuji:

http://www.novinky.cz/komentare/371654-komentar-zivnostnici-kradou-aneb-zaklady-matematiky-vaclav-klaus-ml.html

http://www.novinky.cz/komentare/369143-komentar-u-maturit-by-se-nemelo-zkouset-nic-vaclav-klaus-ml.html

http://www.novinky.cz/komentare/370374-komentar-odposlechy-vaclav-klaus-ml.html

A ještě si dovolím přidat jeden aktuální komentář z 15. 5.:

http://www.novinky.cz/komentare/372310-komentar-vic-maturit-a-min-dyskrimynacyje-vaclav-klaus-ml.html

Po vzoru Vladimíra Iljiče

Je tomu asi týden, kdy jsem se na vlastní kůži přesvědčil, co to znamená přijít o cenná data. Zapnul jsem počítač a ten mi suše sdělil, že nehodlá nabootovat. V tu chvíli vám proběhne hlavou, co všechno jste tam měli a jestli si z vás jenom nedělá legraci a problém je v něčem jiném než ve špatném disku. Bohužel nebyl, elektronika disku odešla do křemíkového nebe a to, že na něm mám účetnitví a hotové daňové přiznání, ji vůbec nezajímalo. Bavíme-li se ve škole o hardwaru a způsobech, jak ukládat a zálohovat data, nikdy nezapomenu studentům zopakovat parafrázi slavného Leninova výroku "zálohovat, zálohovat, zálohovat". Teď mi nezbývá, než si sypat popel na hlavu a do budoucna se z této zkušenosti poučit...

Exkurze - optická vlákna

Dnes jsme měli možnost s našimi studenty navštívit Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR a proniknout do tajů výroby, principů a použití optických vláken. Ukázalo se, že naše země a naši vědci jsou celosvětovou špičkou v tomto oboru, vyslechli jsme velice zajímavou přednášku a viděli jsme praktické ukázky v laboratoři. Místní pracovníci byli velmi milí a vstřícní a celé jsme to měli zdarma, takže ještě jednou moc děkujeme...

To za našich mladých let...

Jsou to asi dva týdny, kdy pořádala moje bývalá kolegyně rozlučku s bytem. Shodou okolností jsme měli jako třídní učitelé jednu třídu na osmiletém gymnáziu, já první čtyři roky, ona ty poslední. Byla to báječná třída, zažili jsme spolu spoustu věcí a měl jsem ji rád, i když bylo období, kdy ji někteří kolegové nemohli ani vystát. Tím obdobím si projde každá třída a bývá to okolo třináctého a čtrnáctého roku, tedy specifické období puberty, já mu pracovně říkám "hovězí věk". Dodnes si pamatuji, jak se jedna kolegyně v záchvatu vzteku plynoucího z neporozumění, studentské suverenity a nedostatečného prospěchu zeptala mého studenta, co z něj jednou bude... Ten s ledovým klidem prohlásil, že zdědí firmu po tátovi.
Lidé se mění, hovězí věk rychle odezní a tou rozlučkou s bytem jsem začal právě proto, že se přišlo podívat i pár studentů z naší třídy. Dva z nich jsou už druhým rokem na architektuře, jeden na jaderné fyzice, někdo na VŠE a všichni chodí do práce a přijímají svůj život s jeho radostmi i strastmi.
Potenciální dědic tátovy firmy nepřišel, ale jsem si jistý, že dnes už to vidí úplně jinak.
Jo, za našich mladých let... ... to bylo v podstatě úplně stejné :-)

Proč se necháme vodit za ručičku?

Tak si jednou zase naši zákonodárci usmysleli, že jsme nesvéprávní občané, co se bez nich o sebe nedokáží postarat a opět vymýšlejí regulace, aby nám ten těžký život ulehčili. Prý moc kouříme a zneužíváme toho, že je pivo v restauracích nejlevnější nápoj. A to se přece nesmí! Jak k tomu přijdou ti chudáci, co se žízniví připlazí do zakouřené hospody a považte, voda je stojí víc než pivo a ještě si uženou rakovinu plic!
Nevím, jestli to připadá jenom mně, že selský rozum opět dostává holí přes hřbet. Být majitelem restaurace, asi by mě štvalo, že mi někdo přikazuje, co mám a nemám prodávat a co ve svém podniku dovolím nebo naopak zakážu. Z pohledu zákazníka zase zastávám ten pohled, že pokud se mi nelíbí, že se někde kouří a je tam příliš levné pivo, prostě tam nepůjdu, je to jen moje svobodná volba. Ohýbání trhu, nabídky a poptávky, to je to, co jde našim zákonodárcům jedna báseň.

Dobrý sluha, ale špatný pán

Je mi jasné, že si teď budu slušně řečeno "stlát" do vlastního hnízda, ale nedávno mi moje děti nasadily brouka do hlavy, protože používají informační technologie tak samozřejmě, že jim na tom nepřipadá vlastně vůbec nic divného. Uvědomil jsem si to paradoxně nad příkladem z matematiky, který měly děti tendenci řešit určitým exaktním postupem a když selhal, padala slova jako Google, internet, kalkulačka atd... Kam se poděl selský rozum? Nespoléhají se na technologické berličky až příliš? Říkám si, jak jsme mohli bez internetu a chytrých telefonů vůbec přežít... A také proto mám už spoustu let rád tento krásný a hlubokomyslný vtip od pana Renčína:

Network reinforced!

Máme nový server, router, switche, pár access pointů a celé je to uvedené do provozu. Hurá!!! Stálo to nějaké úsilí, doping antibiotiky a pár pocuchaných nervů. Bylo třeba nakonfigurovat router, nastavit NAT, port forwarding, firewall, kvóty provozu, udělat správně management switchů, nainstalovat Windows server, což obnáší "all necessary services", zejména DNS, DHCP, Active Directory (ano, tam se musí naťukat všichni užicatelé), nesmím zapomenout ani na IIS a následně celodenní boj s Bakaláři na dvou frontách, program a web, zákeřná to dvojka. To vše hezky přes VPN a Remote Desktop. Jako boj s větrnými mlýny vypadala konfigurace všech AP, které si postavily hlavu (pardon, svůj RISC procesor) a po změně konfigurace odmítaly spolupracovat. Dík patří i Rekantům a panu Honcovi, se kterým jsme strávili na telefonu víc času, než za poslední rok s mojí rodinou, za zprovoznění tisku (z toho mám po zkušenostech už asi celoživotní trauma). Stejný dík patří i Davidovi za podporu, podnětné nápady a přímý tah na bránu. A než to dám definitivně do kupy, ve škole se přihlásíte na web Bakalářů tak, že napíšete jako adresu do prohlížeče 192.168.0.2 :-)